Když se vám loupe hlava

Budu teda doufat, že s tím nikdo z vás problém nemá, ale mně se to jednou/dvakrát do roka stane. Buď kvůli náhlé změně počasí nebo z nového šamponu, pádu imunity, co já vim. Svědí to, škrábete se, občas to dokonce i trochu mokvá /no jo, fuj, já vim/. Možná jsem k tomu náchylnější než jiní "díky" té své skvělé kůži, kdo ví. Samozřejmě nejvíc pomáhá neškrábat se a ono to pak samo po nějakém týdnu přejde, ale když ono to k tomu tak svádí..! Dřív mi na to pomáhal obyčejný kopřivový šampon za pár korun, ale naposled mi selhal i ten, tak jsem pokukovala po jiných produktech. Zkoušela jsem šampony z lekárny, ale to bylo málo muziky za hodně peněz. No, nalejme si čistého vína, tyhle taky nejsou nejlevnější, ale furt to vyjde líp a i mi ty šampony na citlivou pokožku vyhovují víc než ty černé z apotéky. Teď jsem si trochu zagooglila a tyjo, ten REDKEN Scalp Relief má úplně neskutečná hodnocení, samé pětihvězdy. Cha, tak to není jen mnou, je prostě dobrej. Je dost hustý, takže ho ani tolik nespotřebuju, dávám přímo na pokožku. Cítím z něj levanduli a mátu = nejradši bych v té flašce žila, ta vůně opravdu pohladí po nosních dutinách.

L'Occitane šampon s kondicionérem na internetech taky dostávají pět hvězd, koukám, že si umím vybrat, taky dávám plnej počet. Příjemně voní a ze složení mi jen plesá srdéčko, je tam všechno, co ráda piju a jím. Bazalka, heřmánek, citronová tráva, mandarinka... no a cedr. Ale koukám, že je to nějaká limitovaná edice a já je mám už od listopadu /ano, vždycky si to vyfotím krásně nový a pak vám po půl roce řeknu, jestli je to k něčemu/, tak snad je ještě někde objevíte, byla by škoda si tenhle malý-velký zázrak nekoupit.





Apr 19, 2014

O třásních a bičích

Možná jste si všimli, že poslední dobou nosím o dost barevnější věci než dřív. Květinky, banány, vínovou, modrou, taky dost bílé a červené. Teď jsem se zas vrátila k té své oblíbené černé a ke kůži. Mikina má horní část a celé rukávy z jehněčí kůže, zbytek klasická bavlna. Radila jsem se s prodavačkou v Zaře, jak se o ni starat, jak ji prát. Čistírna prý není nutná, lze ji prát ručně s jemným mýdlem. Dneska to asi zkusím, tak mi držte palce, ať tu mikinu mám i zítra (pokud máte zkušenosti s nějakým podobným kouskem, budu ráda za tipy). Na této H&M tašce s třásněmi jsem se stala závislou (asi založím A.T. /anonymní třásničky/), přistihla jsem se, že ty třásně žmoulám fakt neustále. Docela dobře by mohly fungovat i jako bič.





Mikina - Zara, kalhoty - H&M, tenisky - MMM x H&M, taška - H&M, kabát - Mango, sluneční brýle - H&M, prsteny Zara a ANTIPEARLE

Apr 17, 2014

Z C&A je Diamant

Dámy a pánové, na Václaváku se otevřelo nové čtyřpatrové diamantové C&A (německy C und A) a já k vám budu upřímná (jako ostatně vždy). Obchod je to nádherný, bílé stěny, skvělé osvětlení, rozkošné tapety v dětském oddělení, všude dokonalé cykloštendry. Jen to oblečení holt asi nebude pro mě, většinou jsou to věci spíš pro starší ženy nebo, jak se říká, do kanceláře. Na mě moc málo viskózy, hedvábí a kůže, ale to je pochopitelné vzhledem k tomu, že se tu ceny veškerého oblečení pohybují od stovky maximálně do dvou tisíc (za 125,- koupíte obyčejné tričko s potiskem, za 195,- hezčí triko s potiskem - např. Coca-Cola a za 1990,- semišovou bundu). U mužů mi to oblečení přišlo mnohem hezčí než u žen (a o dětech ani nemluvím) - hezčí v tom smyslu, že by se mi líbilo potkávat více mužů v košilích s paisley vzorem (viz poslední fotka). Takže ačkoliv mě na ulici nepotkáte od hlavy až k patě celou v C&A, tak musím říct, že interiéry a pondělní akce se jim velice vyvedly.

Takové to menší foajé (nebo sofa), když se na céaáčkové akci objevíte celí v háemku /mimo bot a spodního prádla/. Venku bylo příjemně, takže má nová květinová sukně byla jasnou volbou (a bez vás bych ji ani neměla, díky za všechny ty komentáře!), k tomu krátké černé tričko z viskózy (crop top zní o tolik lépe, ale ok, jsme v Česku), sadu kytiček a koženou kabelku s asi šesti sty gramy třásní (nedělám si srandu). Ta kabelka má tolik kůže, že dát jí srdce a duši, poví vám, jak se jí krásně hoví v tom bublinovém křesle od Eera Aarnia.






Z jídla jsem se - jako vždy - celá třepotala, to vám bylo tak dobrý! V Oblaca jsem byla poprvé, ale snad ne naposledy. Začala jsem carpacciem s mega hoblinami parmezánu, pak jsem si dala steak z tuňáka na fenyklu a cibulkách. Fenykl jsem měla poprvé v životě, vlastně mí spolustolovníci asi také, protože jsme tu chuť nikdo neznal. Hned bych si dala zas! Čokoládový dortík vypadal na pohled dost suše /co to je za buchtu?!/, ale ve skutečnosti byl vláčný a ve spojení s maracujovou omáčkou úžasně sladko-kyselý. CHCI HO ZNOVA. A TEĎ. HNED. Po dezertu následovala zmrzlinová show, na tu jsem se těšila nejvíc! Licor 43, jahodové pyré, suchý led a paprika. Nejsem fanynka papriky, ale bylo to osvěžující a tak... zvláštní! Pokud někdy budete mít šanci ochutnat, jděte do toho. ; )












Bonusová fotka je (jako většina fotek nahoře) od Vítězslava, který napsal bezva článek o celé akci, dejte si. Tady jsem na fotce s Anthonym, Britem, který má na starosti pánské oddělení. Povídal nám o novém konceptu a světlech a štendrech a tak dále, odpovídal na mé všetečné dotazy a byl moc příjemný. Nechápala jsem, proč má C&A dva obrovské vícepatrové obchody prakticky sto metrů od sebe, bylo mi řečeno, že proč by ne, C&A je přece na českém trhu jasným market leaderem se svými 40 %. Fuf. Uf. To mě docela překvapilo.

P.S.: Super bonusem pro mě byli zahraniční blogeři, byli tam zástupci Španělska, Anglie, Německa, Rakouska, Portugalska a Polska. A právě Poláci se mi zalíbili nejvíc, věřím, že se budou líbit i vám - mrkněte na Cajmel, Łukasze Podlińského a fotografa Barteka.
P.P.S.: Všichni ti cizinci byli ubytovaní v Yasminu a mně bylo poprvé líto, že žiju v Praze. A hle, slečna Klára mi napsala, že mají volné kapacity, takže pokud mám zájem... No samozřejmě, že jsme se tam s Adlou na tu jednu noc nasáčkovaly! : )



Sukně, top, taška, šperky - H&M

Apr 12, 2014

Koupelnové třpytky

Sadám jsem nikdy neholdovala, ať už jde o set na manikúru nebo o dámský kostým, radši si všechno mišmašově namíchám sama - od müsli až po šperky a kosmetiku. Jediné, čemu vždy ale propadnu, jsou výhodná balení sladkostí! : ) To se snad pochopit dá. Šperky si většinou vybírám podle nálady a toho, co mi doma zrovna padne do oka. Když jsem někde v cizině na výletě a zjistím, že jsem si zapomněla jeden ze svých oblíbených prstenů doma, tak je mi nejhůř (pocit přirovnatelný ulítlému letadlu). Pak nezbývá než si najít v místním obchodě alespoň chvilkovou náhradu (či dokonce i osudovou lásku), nebo se kousat pět dní do rtu. Takhle jsem v pondělí vylítla ven naprosto bez šperků, cítila jsem se jak nahá. Samosebou jsem musela skočit do H&M, abych na sebe měla _aspoň něco_, nějakej ten šperčíček, pak ale člověk kouká na všechny ty prsteny a náhrdelníky a řetízky a náušnice a neví co. Máte to tak taky? Nakonec se mi v mžiku podařilo odejít i s náhrdelníkem i s prsteny i s náušnicemi. Nešlo to tam nechat /a asi pět minut jsem přemýšlela nad změnou, co je jinak!

A cestovním sadám kosmetiky se člověk nevyhne, ačkoliv mně se to zatím docela úspěšně dařilo. Ale pak se mi do rukou dostala taštička Estée Lauder s denním i nočním krémem, nočním sérem, řasenkou a tužkou na oči. Nějak se spíš než maskování svého obličeje teď věnuju péči o něj, takže všechny mejkapy, BB a CC krémy házím za sebe, přecházím na krémy a séra a zůstávám u tří kroků a svět je v rovnováze. Btw, u aplikace toho nočního séra si vždycky představuju, že je mi čtyřicet a že jsem plná smutku ze svých vrásek a pleti celkově... Až po chvíli si uvědomim, že takhle vlastně přece nikdy vrásky mít nebudu. A basta. P.S.: Čím víc spíte, tím míň bude vaše pleť stárnout. Takže si teď dejte dvacet, prosím!








Apr 11, 2014

Frenchie

České překlady filmů nepobírám už dlouhé roky - film The Awkward Moment, na kterém jsem byla v sobotu v kině, byl do češtiny přeložený jako (Ne)zadaní - ale s titulky jsem nikdy problém neměla. Do té soboty. Dabing nemůžu vystát, titulky skousnu, ale k životu je nepotřebuju, občas chodím do Slovanského domu na filmy čistě anglicky, většinou tam kolem není ani moc Čechů, a tak se člověk [aspoň na chvilku] cítí jak v nějaké jiné zemi. Yay. Ale vraťme se k té sobotě! "Hey, you guys want a mint?" - snadno pochopitelná věta, v překladu jednoduše zábavný. "Nedali byste si větrový bonbón?" mi připadá spíše jako věta hodná osmdesátileté babičky spíš než těch 25-30letých mladíků. "She's so hot!" bych přeložila jakkoliv, jen ne jako: "To je ale kůže!" Slovní spojení double gopher jsem neznala, leč snadno jsem si to odvodila, česky by to byl pro mě taky oříšek, ale nejsem si jistá, jestli bych to nazvala slovy na dvojáka. No nic, popojedem!

Dneska trochu v pánském stylu, ačkoliv jsou mi většinou bližší sukně a šaty, cítím se dobře i takhle. Do mokasín mě rodiče "nutili" dlouhé roky - prakticky od prvního krůčku. Jako malé mi to bylo jedno, pak jsem byla zcela proti a hle, podívejte se na mě teď, na léto bych si jimi nejradši zaplnila celý botník a vyhodila všechny ostatní naprosto zbytečné boty. : ) Je mi v nich tak krásně francouzsky a letně, že se to snad slovy ani nedá popsat. Jdu si pro croissant, au revoir!







Kalhoty - Mango, rolák - Zara, boty - H&M, psaníčko - & Other Stories, brýle - Ray Ban Clubmaster, řetěz - H&M, náramek - Hakuna Matata bižu, prsten - ANTIPEARLE

Apr 7, 2014

Botanicky boží

Že já se obtěžuju brát si fotoaparát někam, kde je Martin Faltejsek. No co, jsem poučena pro příště, že ty nejlepší fotky budou vždycky od něj. Původně jsem sem vložila tři své - podle mě silně povedené - ale mezi těmito všemi ostatními překrásnými svítily jak zlaté zuby. H&M Conscious Exclusive je jednou z těch fakt wow kolekcí, které člověk musí mít skoro celé. Včetně paruk z figurín. Nejkrásnější jsou ty dlouhatánské modré šaty, v těch bych pořádala čajové dýchánky a občasné pikniky... Mmmmm! Prostředí botanické zahrady bylo magické, mohla bych tam trávit celé hodiny (ok, tomu tak i bylo). Naposledy jsem tam byla ještě někdy snad v minulém tisíciletí - a teď vůbec nechápu, jak jsem botanickou a všechn ty papoušky mohla takové roky opomíjet.

Moc se mi zamlouval i dress code - botanically chic. Říkala jsem si, že ze sebe udělám kýč světa, vezmu si tričko s motýly, kalhoty s květinami, do uší třešně, banánovou bundu a na hlavu věnec z květin. Nakonec jsem skončila jen s těmi kalhotami a náušnicemi. Všichni na sobě měli nějaké kytičky (čtyři muži dokonce přišli ve stejných bundách), Eduard šel celý v černém za pohřební květinu, Martin Váša přišel s květnatým slovníkem, Miloš Harajda zas s květinovou duší. Bylo to bezva!

O catering se jako vždy postaralo Zátiší (zdravím svého oblíbeného číšníka a čtenáře!). Jednohubky na špejli - losos, králík, jarní nádivka, kuře a grilovaná zelenina; dále potom mrkvička ve svařeném pomerančovém džemu, jednohubky s pstruhem, BOŽSKÝ KRÁLÍK NA ČIPSÍKU, ostrá tomatová polévka s celerem, salátek, dortíčky, pistáciová a mangová zmrzlina... Mám hlad. Už zase. Pokud vás zajímá, jaké pochoutky připravili loni, tak klik sem, tadyhlenc a taky semhle. A předloni!

P.S.: Teď jsem se vrátila z vaflové párty ve FRESHLABELS, kam za mnou přišla dívenka, co mě čte už dva roky (takže půlku času, co ten blog mám), to není vůbec krátká chvíle! Posílám pozdrav děvčátku, co to se mnou vydržela takovou dobu. ; )






























Apr 3, 2014

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...