Insta Boo #4

Dneska je 300. den letošního roku a včera se měnil čas, hurá! Prvních 68 dní mého roku 2014 jste si mohli projet TADY, dalších 62 dní TUHLENC, následujících 71 skvělých dní bylo V ČERVENCI, takže teď tu máme říjnovou kolekci s novými a rozkošnými 99 dny. Uf, dalo to práci, ale zas jsem si připomněla všechny ty krásné chvíle Česka, Polska, Chorvatska, Skotska, Ameriky... Pokud mě na Instagramu nesledujete, tak jsem tadyyyy!

Jela jsem s Bárou do Chorvatska, kde jsem si parádně zaběhala, objevovala kočičky po celé pláži, připomněla si, že čínské obchody nestojí za nic, koupila si čokoládu se slanými preclíky, prozradila vám své plážovky, vychutnávala si světlé nebe a osvěžující moře, jela poprvé na vodním skútru... a prostě mi bylo moc fajn.



V srpnu jsme s Janem letěli do Skotska! Páni, to vám bylo prostě nejkrásnější, celá se tu tetelím a červenám. Byli jsme v Edinburghu a byli jsme i v Glasgow, občas se díky okolí cítili jako Harry Potter, okusili jsme davové šílenství kolem festivalů (především Fringe a paní s obručí), cpali do sebe ty nejlahodnější a nejkaloričtější anglické snídaně (fazole, vejce, hash browns, žampiony, šunčička... French toast, snídaňové burrito a spoustu dalších dobrot) a dokonce jsme navštívili i nějakou tu galerii a muzeum! Vydali jsme se k lodi Britannia, ale bohužel moc pozdě, bylo už zavřeno, takže jsme se klasicky zase nadlábli jako králové. Užívali jsme si čerstvého vzduchu u moře a pobíhali po pláži, hřáli se v malebných kavárničkách, vykupovali skotské charity shops, kupovali pivo u Poláků a čas od času si udělali fotku na Instax. K tomu jsme se na začátku dobývali do špatného bytu a pak v tom správném se klepali zimou pod fialovou dekou a na ten den koupených luxury polštářích (a naštěstí potom objevili topení). A autobusy tam mají wi-fi!




V létě jsem si zase zvykla nosit ve vlasech čelenky (a na hlavě sluchátka), taky jsem si pořídila nového mobilního parťáka, omrkla novou Topshopáckou kolekci Marques x Almeida (ó, ta džínovina), nadšeně si koupila srdíčkové rozdělovátko na dvoje sluchátka, poslala překrásný pohled z Krakowa a cvakala na kompaktní foťák.



Zase jsem se po době zamilovala do Prahy. Do čínských jídel (to kung-pao! ta zmrzlina s machou! to špenátové goma-ae!), která uvařila Emma, do focení kalendáře Czech Fashion Illustrated (těšte se, budu dubnová!), do čínských koláčků štěstí a toho, co mi predikují, do "skoro-synovce" Hajíka, který roste jak z vody (a jeho zuby taky, au), do fro-yo ve Vodičkovce, do olivového chleba, který maminka přivezla až z Athén, do skleněné konvice v Bistru 8 a do Nikonu!



Tady asi není ani potřeba komentovat, prostě jsem teď byla nějakou dobu tenisková. Ale nebojte, to teď se změnou času skončilo a v teniskách mě do příštího roku už nepotkáte! A ty moje Conversky a Nike to budou muset přes zimu vydržet v krabicích. #sorry



I v Česku jsme se ale s Jeníkem měli nejlíp! Jezdili jsme na chatu, kde jsme grilovali masíčko a kukuřici, zabíjeli vosy (teda spíš... zabíjel), četli si knížky, na které v internety pokryté Praze není čas a dělali si výlety všude kolem (třeba na hrad Lipnice nad Sázavou, tam jsme si pochutnali na bramboráku u Švejka). Pustili jsme slzičku svatbě za Prahou, kde jsem poznala skvělou Sandru (stejně vysoká, +- stejně stará, stejně malá noha, Sandry jsou super, ne?) a málem chytila květinu. Nafotili jsme pár krásných fotek pro IKEA a Honza mi udělal borůvkové lívance, po kterých dychtím ještě teď. Taky během mého Chorvatska vylezl pětitisícový Kazbek a mně poprvé od někoho přišel pohled dřív než odesílatel. No a zjistila jsem, jak je skvělé mít doma levnou (zdarma!) pracovní sílu, která vám s radostí spraví náhrdelník i brýle do dalšího dne. Doporučuju. Si najít taky takovou pracovní sílu.



Kosmeticky jsem tak trochu zamrzlá na levelu přirozená, protože na ty kosmetiky nějak nemám tolik náladu a trochu mě i zlobí ekzém. Ale Ultrabalm z Lush je všemast, která ničemu neuškodí, kamarádkám jsem z Ameriky přivezla eos mazátka, nalakovala si nehty perletí a třpytkami z Topshopu, očichala celé Lush Vánoce, vzala Simpsonovské MAC stíny až do LA, navoněla se novou DKNY vůní #MyNy a skákala do vzduchu radostí z Clinique vzorečků na cesty.



Poprvé v životě jsem letěla letadlem víc než nějaké tři čtyři hodiny. A poprvé takhle velikánským letadlem s toooolika sedadly! V Los Angeles jsem jedla úplně neskutečná a dokonalá jídla, všechno bylo raw, organické, čerstvé, fair trade a tak dále, od banánových palačinek s javorovým sirupem přes růžovou limonádu až po vajíčka v našem hotýlku, kde bydlívala i Marilyn. Navštívily jsme s Natálkou Getty Center a zatoužila po těch (asi zbytečně drahých) Wildfox brýlích.



Rychle jsem si zvykla na to modré nebe, úplně jinak modré než nebe evropské. Na obláčkové vzkazy z letadel, které jsem znala jen z filmů, na palmy, které rostou opravdu všude, na atrakce v Universal Studios, na krevetkové večeře u Bubby Gumpa, na vylidněné i přeplněné pláže v Santa Monice a na ty nejlepší džusové kombinace světa.



Hlavním cílem mého vejletu do Los Angeles byla (díky Martinovi) účast na 66. Emmy Awards, kde jsem ochala nad Zooey Deschanel a na parkovišti potkala nějaké ty hvězdičky z Game Of Thrones. Mrkla jsem i na show Jimmyho Kimmela přímo na chodníku slávy, vážně přemýšlela o nákupu plyšové zmrzliny (not really), dumala nad velikostí kalifornských šťavnatých borůvek a zbaštila nejlepší pizzu mého života /ricotta + máslová dýně + bylinky/ v Urth Caffé, kam chodí samé celebritky.



Po devíti dnech v LA jsem jela do San Francisca mexickým autobusem s mexickým řidičem a Mexičany, seděla na nejhorším rozbitém sedadle a na každé zastávce musela dát řidiči dýško jeden dolar (aspoň, že tak, pesos jsem u sebe neměla). Ale odměnou mi byl sanfranciský slaný oceánský vzduch, čerstvá zmrzlina od Dreyer's, každodenní jízdy Uberem i ferry z Larkspuru, tu a tam nějaký ten pejsek, výlety po Corte Madera, Sausalitu a Tiburónu, vracení se domů po Golden Gate Bridge (toho pohledu jsem se nemohla nabažit). Ono jakéhokoliv pohledu v SF jsem se nemohla nabažit, ty krásné domky, šílené ulice, lázně Sutro a příjemné počasí udělají své.



Poprvé ve svém životě jsem také na denní bázi platila dolary. Nyní asi jednou z mých nejoblíbenějších měn. Samosebou jsem si udělala radost u Viktorky, vyjela až nahoru na Coit Tower, pila džus s chia semínky, trošku se zklamala na Pier 39, vyfotila si #goldengateselfie, rozzářila se u růžového bouráku a růžové marshmallow kuchařky a jedním hltem do sebe hodila sépiové těstoviny s limetkovo-mátovou redukcí a piniovými oříšky, mňam!



Ale musím říct, že mi Praha chyběla. Pohled na Pražský hrad z jedné střechy Václaváku, automat s plyšáky v Kolíně na nádraží, psí holčičky a chlapečci, natáčení Ano, šéfe! v příšerné restauraci na Národce, plavba po Vltavě s mou papírovou lodí a můj pokus o pití kávy.



Pak přišlo i nadšení z YAM YAM Express v centru Prahy, první podzimní mlhy na Žižkově, designový obchod s Botas 66, mé pěkňoučké líčení vizážistkou Štěpánkou, most v Kolíně, věcičky na stole, Pau oslava a filmový festival Be2Can. Tadá!



Oct 27, 2014



S radostí

Před pár dny jsem jela tramvají do divadla za kamarády a na Andělu si ke mně přisedla paní s dobrůtkami z McDonald's. Celou dobu (asi 15 minut) do sebe ládovala všechny ty cheeseburgery a slané mastné hranolky, ach, ta vůně. Když jsem se kolem ní protahovala, abych vystoupila, vrazila mi do ruky svůj papírový pytlík s odpadky: "Vyhodíte to, prosím? Já jedu až na konečnou." Nebudu popírat, že když jsem v pátek jela do Jihlavy na MFDF, zastavili jsme se v Mekáči u dálnice. Nemohla jsem po letech těm olejem nasáknutým zlatým pokládkům odolat.

P.S.: A hele hele!



Mikina - H&M
Sukně - GANT
Bunda - H&M
Černý přehoz - H&M
Kabelka - Rebecca Minkoff Mini Mac
Tenisky - Nike Air Max
Brýle - Bershka

Oct 26, 2014



Rozvážně, ale odvážně

Dnes dvě věci, které bych se loni asi neodvážila udělat. Zaprvé: mám poslední (tý)dny trošku rozjetější ekzém, takže nosím brýle a raději se nefotím, kdo by se na to chtěl koukat. A já jsem se rozhodla, že vám ukážu jeden z těch lepších dní a trošku jsem si ve Photoshopu ty fleky zesvětlila, žejo. ; ) Takže tu máme poprvé celý outfit s brýlemi, ve kterých se moc necítím, tak... to jen taktně přejděte. A zadruhé? Rozhodla jsem se začít pít kávu. Nebo se o to alespoň pokusit. Na pomoc jsem si vzala coffee mastera ze Starbucks, který na mě šel opravdu jemně, až mi to skoro i zachutnalo. Děsně jsem se bála hořké pachuti v puse po napití se, ale ta se nekonala. #hurá

A proč vám to tu všechno říkám? Protože je tu kampaň #sneakerswould od Converse, takže odhazuju svoje zábrany, pouštím se do kafe a vyrážím do světa s ekzémem. Může se vám to zdát jako nic, ale pro mě je to velkej krok (jak ten Neilův na měsíci)! A doufám, že do #sneakerswould půjdete se mnou. Nemusíte se svěřovat s ničím (jako já), stačí něco vyfotit/natočit/napsat na Instagram/FB/Twitter s hashtagem #sneakerswould a tři z vás mohou vyhrát jedny Conversky (v ČR... a na Slovensku další tři!) spolu se #sneakerswould tričkem a vstupem na listopadový koncert v Converse zkušebně, víc si o tom přečtěte dole. Držím palce, máte na to už jen deset dní!

P.S.: Kdo vyhrál 3 poukázky do Starbucks z této soutěže? Radka Vejdovská (protože to moc dobře znám) & Markéta Geldnerová (wow, ta básnička!) & Klára Kloudová (chci něco takového i se svým jménem). Gratuluju!
P.P.S.: A nesmutněte, je tu ještě jedna soutěž. : )










Džíny - Primark
Tričko - GANT
Čelenka - H&M
Tenisky - Converse Shoreline
Taška - H&M
Prsteny - ANTIPEARLE
Sako - H&M
Dioptrické brýle - Ray-Ban

Oct 22, 2014



Indie mě volá!

V posledních týdnech si všude kolem sebe všímám Indie. Zítra začíná festival bollywoodského filmu, já si včera po šesti letech pustila Milionáře z chatrče (tyjo, to byly doby, kdy jsme všichni v telce koukali na Chcete být milionářem?) a odhodlala jsem se zkusit všechny indické restaurace v Praze (zatím mě nadchlo Indian By Nature - až na ty ceny - a taky Bombay Express). A turban je naprostou (nejen) indickou klasikou (a nejen u Sikhů)! Jako malá jsem nosila takový provizorní při jízdě na velbloudech, teď už mám pořádný, který jsem čmajzla Paulíně. Je od Tonaku a teď odpočívá na žluté kofilácké LEGO hlavě, snad mi ho nikdo nečmajzne. ; ) A nebo si to téda můžete zkusit v soutěžní aplikaci od Kofily a vyhrát žlutou Vespu a nebo žlutý iPhone 5C, žlutý kávovar a žlutého Fatboy, ohoho!





Jinak tygří mast určitě znáte, ta teda pochází z Barmy (ale tak co, Myanmar je hned vedle Indie) a dneska se vyrábí v Singapuru. Tolik vám protáhne v zimě nosní dutiny, že mi budete děkovat! Pomáhá i na bolest hlavy a svalů, nebo když vás třeba štípne komár. Eat Pray Love jsem vytáhla v knihovničce v San Franciscu dívce, u které jsem spala, a ta knížka mě fakt chytla. Možná to bylo tou Itálií nebo Indonésií, možná právě Indií. A nebo tím, že jsem si ji tam četla na lodi cestou na Alcatraz? Viděli jste film? Doporučujete? Nad knížkou odpočívají narámky z dalekých krajů - o tom nalevo si povíme ještě někdy jindy (je z Číny a od chlapce) a ty vpravo jsou od kamaráda ze Srí Lanky, která je také od Indie co by kamenem dohodil. Kamarád, tou dobou ještě tiskový mluvčí pražské zoo, tam jel vyzvednout slony. A sloni jsou vůbec nejposvátnější. Cestou se stavil v chrámu Buddhova zubu a vzal tam ty šňůrky. Tak dlouho jsem googlila (a dostávala se z kalavy přes misbahu a Japa malu až ke komboloi), až jsem doogoglila čotky. Ale podle mě ani jedno nejsou ty provázky na fotce, nebo? Vůbec nevím, co s nimi!

P.S.: Proč mě akční newslettery nutí si po celý říjen kupovat levné letenky do Indie?!
P.P.S.: A kdo neviděl Darjeeling Limited /pozor, s předfilmem Hotel Chevalier, což moc lidí netuší/, ať si mě nepřeje.
P.P.P.S.: Vzchopila jsem se a dneska půjdu na jógu, hrozně se těším!





Oct 21, 2014



Jak funguje e-shop?

Doručení do dalšího dne, přes 200 značek, pro muže, ženy i děti (!), no prostě největší a nejlepší český internetový obchod s oblečením, žejo. Answear.cz. Vždycky jsem si zákulisí e-shopu představovala jako Hurvínek válku, někdo si něco přes ty internety objedná, oni to zabalí, pošlou, čau. Easy. Hm... ne. Překvapivě to zas tak jednoduché není. Tisíce a tisíce objednávek, desetitisíce a statisíce kousků oblečení, bot, doplňků. Gigantický sklad. Spousta lidí. A já to zažila všechno na vlastní kůži!

Na web Answearu se denně přidává nové oblečení, takže je potřeba to oblečení fotit. Samo o sobě, na modelovi/modelce a pak se natáčí i catwalk (z toho jsem osobně nadšená, u spousty věcí zjistím, že to při chůzi vůbec nevypadá tak, jak jsem si představovala / a naopak často zjistím, že něco na pohybujícím se těle vypadá o dost půvabněji než na nehybné fotce). Answear má tedy obrovské studio, kde se všechno tohle fotí a natáčí podle předem vymyšlených stylingů (a samozřejmě tu máme i vizážistku, která všechny modelky nalíčí, aby nevypadaly jakože zrovna vstaly). Vedle jsou ženy a dívky u počítačů, které každý kousek v jedné velikosti měří. Rukávy, délku od krku, šířku, hloubku kabelky, tloušťku pásku, no neuvěřitelný. A co je pro mě naprostým kouzlem jsou muži ve skladu. Je tam neskutečný řád, všichni se ve všem vyznají, podle kódů najdou všechno ve všech velikostech a správných barvách... já bych se tam asi zvencla, takže klobouk dolů, pánové! A pak to všechno balit, oštítkovat, poslat, uf.

Takže v bodech, nejdřív tu máme nákupčí, kteří vyberou správné oblečení pro e-shop, to se nakoupí; pak se to všechno zaeviduje a změří, nafotí, natočí a nacení; dá na ty internety /takže i nějaký ten programátor v tom musí figurovat/; vy si to objednáte a pak... pak už víte. Někdo u počítačů se postará o ty objednávky, zašle do skladu, co je třeba najít, vyndat, zabalit, poslat.Já jsem nadšená, dámy a pánové. A jdu nakupovat.















Oct 12, 2014



Dobré ráno, Praho

Tenhle týden (a to mám za sebou teda jen pět dní) byl šílený! Designblok, samé koktejly v rámci Designbloku, tiskovky, stihla jsem jít dvakrát do kina (v rámci Be2Can - ještě máte pár dní čas) - na Force Majeure (Vyšší moc) a na Boyhood (Chlapectví). Teď mě čeká trochu volnější týden, doporučíte mi nějaký neamerický film?

Tyhle šaty jsou mým prvním americkým nákupem. Procházely jsme se s kamarádkou po Rodeo Drive (znáte z Pretty Woman) a kolem Beverly Hills, bylo ráno, kolem deváté, obchody ještě spaly, pak se pomalu začal probouzet Petit Bateau, tak jsme tam na chvíli skočily a hned bylo jasno. Už chci další léto, jen proto, abych mohla nosit tyhle šaty! A nákup kabelky byl taky dost vtipný. Všude v Americe jsou outlety - Ross, Marshalls a TJ Maxx, kde mají... všechno. Třeba za poloviční nebo třetinové ceny. No a já vůbec nevěděla o nějakém humbuku kolem modelu Mini Mac a už vůbec ne to, že ji má snad každá druhá dívenka. Prostě tam bylo eSko jako Sandra a byla úplně stejně modrá jako proužky na mých šatech. "Tu si musíš koupit!" Přesvědčila mě, dobrá tedy. Stála tam nějakých $70 (plus daň) a pak jsem se na stránkách Minkoffky dozvěděla, že normální Mini Mac stojí $195 plus daň a ta moje monogramová 230$ + daň. Sranda. Takže místo 253 dolarů jsem byla lehčí jen o 77! A je tam to eSko! #počtářka





Šaty - Petit Bateau Sako - H&M
Punčošky - Calzedonia
Kabelka - Rebecca Minkoff Mini Mac
Tenisky - Converse
Brýle - H&M

Oct 11, 2014



Tak trochu jiná Sněhurka

Za svůj život jsem stihla zatím jen čtyři svatby. První byla v létě 2011, kam mě vzal kamarád, ženil se jeho bratranec, v Praze. Vzal mě tam proto, protože jsem nikdy na žádné svatbě nebyla a hrozně jsem po tom toužila. Má očekávání to naplnilo, čekaly nás šunkové rolky s křenem a spol., líbilo se mi to, taková klasika. Moje druhá svatba se konala v Chorvatsku, listopad 2012, vdávala se mi kamarádka a já jí šla za svědkyni. Tyjo! Samotný obřad byl maličký a na radnici, jen ona, nastávájící manža, jeho svědkyně a já. Ale party potom /v domě, který si pronajali na tři dny/ byla vydařená, spousta Čechů, spousta Chorvatů, jeden Polák (to vypadá jak začátek vtipu, co?). Někoho chytrého (ehm, mě) napadlo, že by bylo super udělat si společnou fotku v bazénu. Když už tam ten bazén je! Ženich ovšem uklouzl a šíleně si narazil kostrč a do rána mě proklínal. Yay. A ráno se jeden ze svatebčanů probudil s knírkem, se kterým se probudit nechcete. Ahoj Adolfe.

Třetí svatba se konala na statku v Ondříkovicích a vdávala se nám Dita. To byla úplně nejkrásnější svatba. Mám pocit, že každá svatba, na kterou jdu, trumfne tu předchozí, ale asi se mi to jen zdá a všechny jsou vlastně nádherný (a jsou). Ale tuhle bych si hned dala znovu! : ) "Má" poslední svatba byla v sobotu. Poprvé jsem šla na svatbu s partnerem, teda s klukem. S klukem, se kterým jsme se seznámili na té předchozí svatbě.

Proslov kamaráda novomanželů před obřadem byl dokonalý! "A nyní bych poprosil všechny muže, kteří ještě vlastní klíče od Vandina bytu, aby je vhodili do připraveného košíku." Třicet mužů se zvedlo a jalo odevzdávat klíče do košíku! Ach ne, Vando! : )) "A nyní prosím všechny ženy, které ještě vlastní klíče od Tomášova bytu, kanceláře nebo auta, aby je také odevzdaly do košíčku." No... takže... Tomášova maminka se zvedla a klíče odevzdala.










Šaty - Kate Spade
Boty - MM6
Punčocháče - H&M
Brýle - Bershka
Sako - od novomanželky ze svatby číslo 2
Prsteny - ANTIPEARLE
Loď - Moschino

Oct 9, 2014



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...